odchod do důchodu

Galerie

Napsali o nás

Listopad v zahradě

V listopadu se věnujeme úklidu zahrady a dokončujeme přípravu na zimu. Kolem stromů a keřů mělce zaryjeme uležený kompost pod celou korunou, k mladým čerstvě vysázeným stromkům přihrneme kompost ke kmínkům. Všechny spadané listy z ovocných stromů shrabeme, mohou v nich přečkávat zimu spory rzí a strupovitostí. Pokud ovocné stromy, ale i třeba růže, trpí nemocemi, pak je lépe listy zkompostovat tak, že hromadu listí překryjeme celistvou vrstvou kompostu a posypeme dusíkatým vápnem pro urychlení zetlení. Až do zámrazu můžeme vysazovat některé ovocné stromky, především jádroviny. Je vhodný čas na sázení malin, které sázíme do dobře vyhnojené kypré půdy, po výsadbě každý výhon seřízneme na třicet centimetrů, kořenový krček umístíme 5 cm pod povrch půdy. Stálezelené slabší dřeviny a sloupovité jehličnany svážeme do kuželů, aby je těžký sníh nerozlomil. Můžeme ještě tvarovat živé ploty, odstraňujeme nemocné a mechanicky poškozené větve na stromech a keřích. K rododendronům a azalkám přihrneme listí s rašelinou, dřeviny citlivé na mráz (ibišky, komule, tamaryšky) chráníme kolem rostlin přikrytím silnější vrstvy slámy nebo listí. Velkokvěté plaménky chráníme vrstvou slámy a chvojím. Celoročně olistěné dřeviny i jehličnany odpařují vláhu i v průběhu zimy a při nedostatečné zásobě vláhy snadno uhynou. Proto před příchodem mrazů všechny dřeviny vydatně zalijeme, podle vzrůstu minimálně 10 litrů vody ke každé, aby byl dobře provlhčen kořenový bal. Dokončíme sklizeň mrkve, celeru a kořenové petržele, probírkou sklízíme zeleninu odolnou proti mrazu (pórek, růžičkovou kapustu). Na nezryté záhony navezeme vyzrálý kompost a zeminu hluboce zryjeme kvůli lepšímu rozkladu organických látek a likvidaci plevelů mrazem. Hlíznaté a cibulnaté květiny přikryjeme vrstvou kompostu, lehčí zeminou s kompostem. Keřové růže lehce sestřihneme, obryjeme, ke kořenům přihrneme kompost tak, aby byl zakryt i krček a zakryjeme je chvojím. Speciální péči potřebují stromkové růže, kterým navíc celou jejich korunku obalíme netkanou textilii, kmínek s místem očkování obalíme jutovinou se slámou. Skalničky zakryjeme smrkovým chvojím, které ochrání rostliny před náhlým střídáním teplot a ostrým zimním sluncem. Začínáme postupně přikrmovat přezimující ptáky, nikoliv však zbytky jídel. Na krmítko patří obilí, semínka slunečnic a především lojové koule. Na jaře nám sýkorky, ale i vrabci či dlaskové, zlikvidují neuvěřitelné množství hmyzu. Pomoc s přezimováním zaslouží i ježci, kteří pak během vegetačního období sežerou spoustu přemnoženého hmyzu, ale i malé slimáky.

Říjen v zahradě

Postupně podle zralosti jednotlivých odrůd pokračujeme ve sklizni jablek a hrušní pro zimní uskladnění. Od poloviny měsíce je vhodná doba na novou výsadbu prostokořenných ovocných stromků. Před výsadbou kořeny namočíme zhruba na půl dne do čisté vody, upravíme délku kořenů. Předem připravené jámy prolijeme a po vsáknutí vody zasadíme do půdy tak, aby místo štěpování zůstalo nad zemí. Zasypeme původní zeminu z jamky vylepšenou přimícháním trochy kvalitního kompostu a lehce ušlápneme, zasazené stromky vydatně zalijeme. Ořezáváme a tvarujeme popínavé rostliny. Vysazujeme též prostokořenné růže, opadavé listnáče na tvarované živé ploty a okrasné stromy s kořenovým balem. Koncem měsíce okopeme a přihrneme rostliny jahodníků. Před příchodem prvních ranních mrazíků sklidíme poslední plody rajčat a paprik i z fóliovníku. Z venkovních záhonů sklízíme košťálovou i listovou zeleninu, kapustu a hlávkový salát můžeme eventuelně nechat dorůst pod netkanou textilií. Zimní pór necháme pro průběžnou sklizeň během zimy, zimu vydrží i některá odrůda růžičkové kapusty. Vytrvalé byliny na záhonech nasteleme listím a chvojím, aby byly chráněny jejich kořeny. Na záhony vysazujeme zimní česnek rozdělený na stroužky přibližně stejné velikosti, volíme tuzemskou sadbu. Balkónové rostliny v truhlících a ozdobných nádobách v zahradě vyzvedneme a uložíme k přezimování v chladném a světlém prostoru. Hlízy begonií vyjmeme z nádob, očistíme a založíme do suché rašeliny. Po prvním ranním mrazíku vyjmeme z půdy hlízy jiřinek, záhony s letničkami zrušíme, přidáme kompost, přeryjeme je a připravíme na příští sezonu. Okrasným trávám svážeme listy dohromady, aby úvazek chránil srdíčko před vymrznutím a vyhníváním a přikryjeme chvojím. Upravujeme skalku, trvalky přihnojíme kompostem a staré trsy rozdělíme, některé ostříháme a ty choulostivější přikryjeme chvojím. Trávník na zimu posekáme, vyhrabeme mech a provzdušníme. Přeházíme kompost a vyzrálou část zapravujeme do záhonů. Jehličnany a stále zelené keře vydatně zaléváme, aby si vytvořily potřebnou zásobu vláhy před zimou. Chystáme krmítka pro přezimující ptactvo. V rašeliništích doplníme rašelinu a borku. Citlivé rostliny v mobilních nádobách přeneseme do bezmrazých prostor.

Září v zahradě

Měsíc září je nejpříhodnějším obdobím pro výsadbu stromů a keřů. Započneme s výsadbou a přesazováním jehličnanů, přivážeme je ke kolíku, aby nám je vítr nevyvrátil. Všechny jehličnany vydatně zaléváme. Naposledy přihnojíme ovocné stromy a okrasné keře draslíkem, aby dobře přezimoval. Od poloviny měsíce vysazujeme cibuloviny, které před tím moříme proti houbovitým chorobám. Menší cibulky sázíme do hloubky zhruba 6 – 8 cm, ty větší 12 – 15 cm. Balkonové rostliny určené pro přezimování postupně méně zaléváme a již nepřihnojujeme, aby jejich pletivo dobře vyzrálo. Množíme starší trsy trvalek dělením, rozšiřujeme skalku. Provádíme prořez růží a odstraňujeme odkvetlé výhony. Sklízíme bylinky a některé z nich přesazujeme do květináčů pro použití v zimě. Pravidelně zaléváme ještě dozrávající rajčata, aby nepukala. Vykopáváme brambory k zimnímu uskladnění a sklízíme kořenovou zeleninu. Sekání trávníku nyní provádíme na 2-3 cm, přihnojujeme kombinovaným hnojivem, trávník s hustými drny prořezáváme nožovými hráběmi. Vhodný čas je také na založení nového trávníku výsevem.

Srpen v zahradě

Stromy přetížené úrodou včas podpíráme, aby se nerozlámaly větve. V létě kvetoucím keřům odstraňujeme květní výhony okamžitě po odkvětu, aby rostlina nevkládala energii starého dřeva a tvorby semen. Odkvetlá květenství odstraňujeme i u rostlin v truhlících a na záhonech. Provádíme včasný řez odkvetlých trvalek, sázíme nové jarní a letní trvalky pro příští rok. Zeleninové záhony doplníme výsadbou z červencových výsevů. Při teplém a deštivém počasí provádíme postřik proti plísni bramborové u rajčat, plísni okurkové u okurek a suché hnilobě u paprik. Rajčata otrháváme každý třetí den, aby plody zbytečně nepřezrály a nasadily další květy. Koncem měsíce seřízneme vrcholy u tyčkových rajčat, aby plody stihly dozrát.

Červenec v zahradě

Ovocné stromy za suchého počasí vydatně zaléváme, aby se vláha dostala až ke kořenům. Odstraníme šlahouny jahodníků, aby rostliny zbytečně nevysilovaly. Brambory začneme sklízet, jakmile jim začne žloutnout nať. Vyséváme letní odrůdy hlávkového salátu, čínské zelí, růžičkovou kapustu, ředkvičky a kedlubny. Jakmile se začnou tvořit květní pupeny u majoránky, je nejvyšší čas ji poprvé sestříhat. Sklízíme květy levandule a bujné trsy léčivek. Balkonové květiny pravidelně přihnojujeme a zaléváme, nejlépe večer po vychladnutí substrátu. Pravidelnou zálivku věnujeme i letničkovým a trvalkovým záhonům. Trávník nyní sekáme na 5 – 6 cm, nízko posekaný trávník prudké slunce spálí.

Červen v zahradě

V červnu nás kromě pravidelného hnojení a vydatné závlahy v zahradě čeká především ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům.

Jádroviny a peckoviny s bohatou násadou plodů přihnojujeme mimokořenovou výživou. V případě potřeby zopakujeme ochranný postřik ovocných stromů proti škůdcům a chorobám, opadané nedozrálé plody sbíráme a likvidujeme. Proti obaleči na jabloních používáme některý z povolených přípravků, provádíme ošetření proti vrtuli třešňové, která způsobuje červivost plodů.

Upravujeme tvar okrasných keřů, čerstvě vysazené opadavé živé ploty řežeme kvůli zahušťování. Květy rododendronů po odkvětu vyštípneme, podobně je odstraňujeme i u ostatních okrasných rostlin. Velkokvětým růžím odstraňujeme postraní poupata a necháme jen vrcholové, přihnojujeme je pro násadu květů. Odstříháváme odkvetlé výhony na 2 – 3 vyvinutá očka pro docílení velkých květů na delších výhonech.

Tyčková rajčata pěstujeme na jeden hlavní výhon, který vyvazujeme k oporám a u každé rostliny pravidelně vylamujeme postraní výhony vyrůstající z podpaží listů. Okurky, papriky a rajčata chráníme proti mšicím, třásněnkám a molicím, celer proti houbové skvrnitosti. Košťáloviny a okurky je lépe nezalévat na list ale ke kořenům. Vyséváme letní salát, košťáloviny, pozdní mrkev a pozdní hrášek. Intenzivním útokům plžů bráníme různými návnadovými přípravky nebo obsypeme záhonky dusíkatým vápnem či popelem.

Pravidelně 1x týdně přihnojujeme balkonové rostliny v truhlících, substrát má být před hnojením vlhký, nikoliv vyschlý. Kontrolujeme jejich zdravotní stav a ev. výskyt mšic či molic včas ošetříme vhodným přípravkem. Odstraňujeme odkvetlá květenství včetně semeníku hlavně u surfinií ale i u ostatních rostlin. Rostliny pravidelně zavlažujeme nejlépe večer. Těsně nad zemí seřízneme trvalky, které kvetli již brzy na jaře, některé z nich vykvetou ještě jednou koncem léta. Tulipány a narcisy necháme, po vyjmutí ze zemně, zatáhnout a i s listy zavěsíme k doschnutí na suchém místě.

Pravidelně sekáme trávník a v suchých dnech jej vydatně zavlažujeme. Častým sečením se porost vysiluje, proto trávník pravidelně přihnojujeme. Pokosenou trávu kompostujeme.

Květen v zahradě

Kvetoucí ovocné stromy zaléváme, prokypřujeme pod nimi zeminu a vytrháváme kolem nich plevele. Za teplého a zároveň deštivého počasí se vyplatí chránit preventivně angrešty proti padlí přípravkem Discus, rybízy proti antraknóze např. přípravkem Dithane DG Neotec. Pokud hrozí přemnožení škůdců, můžeme po odkvětu zopakovat postřiky systémovými prostředky s krátkou ochrannou lhůtou.

Začátkem května vyséváme polní okurky salátovky a nakládačky. Nať raných brambor přihrnujeme zeminou, a pokud ještě hrozí noční mrazíky, tak mladé výhony chráníme netkanou textilií. V polovině května sázíme na venkovní záhony předpěstované rajčata, okurky, papriky, cukety, dýně a podobné teplomilné zeleniny. Bazalku a další byliny vysazujeme v druhé polovině května na chráněné slunečné místo. Savý hmyz touto dobou může v hojném počtu napadat listovou zeleninu, okrasné rostliny i ovocné stromy a keře. Savé škůdce je proto třeba likvidovat včas.

Osazujeme truhlíky a další pěstební nádoby květinami, které volíme podle umístění na slunném či naopak stinném místě. Ve stínu se daří begoniím, které jsou citlivé na vápník, a proto je sázíme do substrátu pro vřesovištní rostliny. Na slunečnou stranu patří mimo muškátů celá řada letniček. Surfinie potřebují kvůli odolnosti proti chloroze substrát s přídavkem Fe, podobně volíme i hnojiva. Kvalitní sustráty obsahují základní dávku hnojiv na několik týdnů, dále pak přihnojujeme jedenkrát týdně. Předpěstované letničky otužujeme a postupně vysazujeme ven na určené místo. Podle počasí vysazujeme již hlízy jiřin.

Trávníky nenecháme přerůst a pravidelně sekáme na výšku 3 -5 cm, přihnojíme dlouhodobě působícími hnojivy pro trávníky. Plevel v zahradě nenecháme vykvést, neboť má většinou vel¬kou reprodukční schopnost pomocí semen. Při teplém suchém počasí dodáváme všem rostlinám dostatek vláhy důkladným zaléváním.

Duben v zahradě

V dubnu jsou již rostliny v plném růstu, potřebují tedy přiměřeně přihnojit. Především na zeleninové záhony používáme biologická hnojiva. Ovocné dřeviny hnojíme fosforečnými a draselnými hnojivy. V dubnu likvidujeme přezimující škůdce, mšice na angreštu a rybízu např. přípravkem RockEffect. Jabloně ošetřujeme proti strupovitosti, padlí např. Flint Plus a plikatce Calypso 480 SC. Thuje ošetřujeme proti hnědnutí listů a odumírání větví Dithane DG Neotec. Začínáme s opatřeními proti slimákům v mladém stádiu ekologicky šetrnými přípravky.

V dubnu je nejvhodnější doba pro založení nového trávníku nebo i na dosetí stávajícího. Ale pozor na starší zásoby, travní osivo rychle ztrácí klíčivost. Starší trávník je vhodné po prvním posečení provzdušnit a přihnojit k tomu určeným hnojivem.

Z pařeniště sklízíme první ředkvičky, později i nejranější salát, koncem měsíce vyséváme k předpěstování okurky, cukety. Sázíme předklíčené brambory, dále na záhony kedlubny, zelí, kapustu, další hlávkový salát, hrách, sazečku cibule, ale i aromatické byliny. Záhony po výsevu či výsadbě důkladně zalijeme a přikryjeme netkanou textilií kvůli urychlení růstu, škůdcům a raním mrazíkům. Do skleníku či fóliovníku sázíme rajčata a papriky z únorových výsevů. Letničky z březnového výsevu pikýrujeme, tedy přepichujeme. V teplém prostředí vyséváme bazalku pro předpěstování ke květnové výsadbě. Pokud jsme ještě nepřesadily pokojové květiny do větších nádob, máme nejvyšší čas.

Podle počasí, orientačně do velikosti jednoho centimetru rašících přírůstků, ukončujeme výsadbu prostokořených ovocných stromků a dokončujeme prořezávku. Dbáme na životní prostředí, ale i na platný zákon o ovzduší, nepálíme tedy mokrý zahradní odpad, ořezané větve, zbytky listí v otevřených ohništích bez dostatečného proschnutí.

Březen v zahradě

V březnu je čas zahájit jarní práce v zahradě. Po letošním způsobu zimy bude směřovat zájem většiny z nás ke zjišťování škod ze silných únorových mrazů.

Postupně odkrýváme a čistíme květinové záhony a skalku, rozhrneme zeminu, kterou jsme na podzim nakopčili k růžím. Okrasné stromky, keře a trvalky přihnojíme kompostem a Cereritem. Po letošní suché zimě vydatně zalijeme nejen stále zelené listnáče a rododendrony, ale i další dřeviny. Ukončíme předjarní ošetření trávníku. Za příznivého počasí provádíme výsadbu růží, živých plotů a okrasných dřevin. V březnu dále sázíme ovocné stromky. Začínáme od nejdříve rašících, tedy rybízu a angreštu. Prořezáváme ovocné stromy, seřízneme i ořechokřídlec, komuli, tavolník, tamaryšek. Hluboce je také třeba seříznout svídy a vrby. V létě kvetoucí plaménky a keřovité ibišky seřízneme až k živému dřevu. Rozvážeme a sestřihneme okrasné trávy, aby mohly pěkně obrazit. Čistíme a vyvěšujeme budky pro ptáky.

Letničky, které jsme vyseli v únoru, přepichujeme do sadbovačů naplněných pikýrovacím substrátem. Vyséváme astry, hledíky, salvie, afrikány a další oblíbené letničky.

Do teplého pařeniště sázíme předpěstovanou sadbu salátu z lednových výsevů, sejeme další ředkvičky. Dále si do pařeniště můžeme do řádků vysít k předpěstování kedlubny, květák, brokolici, kapustu, pór a další druhy podle libosti.

Únor v zahradě

V únoru je čas na první výsevy semínek do misek pro předpěstování sazeniček například u paprik, rajčat do skleníku či fóliovníku, ale i celeru. Protože semínka celeru dlouho klíčí, je vhodné jejich máčení ve vlažné vodě po dobu tří dnů. V domácích podmínkách bez vytápěného skleníku oseté misky umístíme na okenním parapetu.

Z letniček je dobré si již v únoru předpěstovat druhy, které vyžadují pikýrování. Jsou to například lobelka, petunka a další. Substrát pro výsev musí být lehký a neměl by obsahovat mnoho živin, nejlépe je použít k tomu účelu vyráběný substrát pro výsev. Semínka uvedených letniček jemně přitlačíme na povrch, nezasypáváme, nebo pouze nepatrnou vrstvou substrátu. Misky je vhodné přikrýt fólií pro zajištění vhodnějšího mikroklima. Substrát pak také méně a pomaleji vysychá. Ošetříme přípravkem proti padání klíčících rostlin. Po vyklíčení folii odstraníme, udržujeme přiměřenou teplotu. Důležitý je dostatek světla. Hlízy jiřinek můžeme nechat ve vlhkém substrátu na světle a v teple narašit. Rašící okrasné cibuloviny určené k rychlení v nádobách můžeme přenést na teplé světlé místo a začít zalévat, aby brzo vykvetly. Začínáme přípravu na přesazování pokojových rostlin.

Rané odrůdy ředkviček lze do teplého pařeniště, složeným teplým koňským hnojem, vysít již koncem února, sklízet je pak můžeme již ve druhé polovině března.

Muškáty, které úspěšně přezimovaly, je v únoru potřeba seříznout o jednu či dvě třetiny u každého výhonu. Díky řezu budou košaté, rozvětvené. Koncem února již můžeme rostliny přesadit do nového substrátu pro pelargonie. Při přesazování zakrátíme i kořeny. V této fázi růstu potřebují rostliny již více světla, tepla a zálivky.

Brambory necháváme naklíčit již koncem února. Položíme je do lísek tak, aby co nejvíce oček bylo nahoru. Dáme je na světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi 10° až 15 °C. Světlo je velmi důležité, neboť zajistí silné, nazelenalé klíčky. Pro nejranější sklizeň vybíráme vhodné odrůdy brambor.

Choulostivé rostliny v zahradě je i v únoru třeba chránit před mrazem a větrem. Po skončení mrazů posypeme záhony pro košťálovou zeleninu, ale i rajčata dusíkatým vápnem, které částečně zabrání i přílišnému množení slimáků. Pokud se chystáme na jaře vysazovat stromy či keře, je vhodné hned po rozmrznutí půdy vykopat jámy, aby stihly dobře zvětrat. Provádíme řez rybízu a angreštu. Kompostu prospěje přeházení.